Sezona 2009
Prosinec
Po delší odmlce, kdy se v Jalubí nekonaly hony na drobnou, jsme letos opět zamířili na Jižní Moravu. Tentokrát už s chovným Argošem:-) Přijeli jsme tedy v sobotu ráno, abychom se stihli přivítat s Frantou a Alenou a přemístili se před hospodu na snídani a na nástup. Počasí lehce blátivé, po sluníčku ani vidu, ale to nám určitě nevadilo, s chutí jsme odešli na první a následující leče. Argo během honu odváděl dobrou práci, perfektně vyháněl zvěř z houštin a měl možnost přiaportovat i zajíce. Já jsem zase našel sojčí pírko:-) Obešli jsme skoro celou vesnici, na chatě si dali svačinu a čaj a po výřadu nás počastoval místní občan dobrou slivovicí. U Slavíků jsme se dali do gala, já zavřel Arga do klece a šli jsme do hospody na poslední leč. A na fotky z honu se můžete podívat tady.
Listopad
Hon v Bruzovicích
21.11.2009 jsme měli v Bruzovicích první hon. Sraz byl na chatě v osm ráno, se všema jsme se pozdravili a vzápětí už byl nástup a auty se odjelo na první leč. Tentokrát k nám bylo počasí vlídnější, dokonce se ukázalo i slunko. Argo pracoval hezky, i když z počátku trochu jako o závod, ale to je takový jeho styl. Prodíral se neohroženě všelijakým houštím, chabaštím:-) a křovím, no prostě pracoval moc hezky a bylo vidět, že ho to moc baví. Na sváču byla výborná polívka, Argovi jsem do ní namáčel rohlík a ten pak chodil od myslivce k myslivci a myslel si, že všude něco dostane. Což tedy praktikoval i večer na chatě a tam už se mu dařilo, skoro všude něco dostal. Na závěrečném výřadu bylo 16 zajíců a 2 kohouti. Po večeři byl vyhlášen král honu, pasovalo se na lovce no a proběhl i myslivecký soud, takže zábava jak má být, prostě fajn hon. A abych nezapomněl, jídlo bylo výborné, jak je v Bruzovicích zvykem, dostalo se i na pejsky a já dokonce vyhrál v tombole zajíce:-) Na fotky mrkněte tady.
Hon v Šilheřovicích
8.11.2009 Tohle byl prostě náročný víkend, v pátek Lysá, v sobotu hon v Havířově a dneska hon v bažantnici v Šilheřovicích. Tady se ale nejedná o klasický hon, jsou to vlastně poplatkové odlovy bažantů, které honci a my-psovodi nadeženem v etapách na střelce a teprve po odlovení se pouští psi na dohledávku. Na Argovi bylo vidět, že už je docela utahaný, ale něco bažantů přinesl, na výřadu jich bylo skoro 1500, domů jsme si i s taťkou odvezli 15 kusů, takže něco jsme stáhli na poliívku, něco jsem si schoval na příští rok na výcvik a Argo, ten se po příchodu domů zavrtal do pelíšku k zaslouženému odpočinku.
Hon v Havířově
7.11.2009 - Náš první letošní klasický hon na který nás pozvala kamarád a "soupeř" ze zkoušek loveckých psů Jarda. Přijel jsem do Havířova už na 7, počasí zrovna moc nepřálo, občas poprchávalo, ale to už k podzimu patří. Odvezli jsme auto k chatě a pěšky se vydali na místo srazu. Po nástupu jsme odešli na první leč, střílet se má zajíc, bažant, kachna a zákonem určená škodná. Leče byly přiměřeně dlouhé, i v tom počasí jsme se krásně prošli, Argo měl možnost si trochu procvičit aport, měli jsme dobrou svačinu a trubači hezky troubili. No a samozřejmě po honu na chatě dobré jídlo. Pro mě to tentokrát bylo bez dobrého pití, jelikož jsem byl autem. Za pozvání Jardovi děkujem, doufám, že jsme se na honě nesešli naposledy. Fotky jsou tady.
Říjen
Na kačeny chodíme pravidelně každou středu do Bruzovic, úlovky jsou spíš symbolické, ale hlavně, že Argo si stále může procvičovat přinášení z vody, vyhánění z rákosí a hlavně pak dohledávky. No a v omezené míře ty jeho klidy-neklidy:-)
17.10.2009 jsme se vydali na tah na Těrlicko a jelikož jim chyběli psi, oslovil jsem Jardu, Pavla, Lucku a Lucku, jestli nechcou se psy přijet. Nakonec mohli jen chlapi. Počasí bylo mrazivé, ale večer se kačeny docela osmělily a začaly přilétat. Argo řádil jak urvaný z řetězu, furt chtěl být ve vodě, až se mu to málem vymstilo, jelikož jeden neukázněný střelec dostřeloval křídlovanou kačenu na hladině!!! a asi mu nedošlo, že tam pracují psi. Argo byl necelé dva metry od ní a když jsem viděl, jak hladinu zčeřily broky, málem jsem se na toho chlapa vrhnul, naštěstí zakročil předseda, situaci uklidnil a střelca zjebal. Na závěr po odtroubení, když jsme ještě zkoušeli dohledat dvě kačeny, si to spolu potřebovali vyříkat Argo s Murphym, ale jen tak, aby se neřeklo:-) A pak už rychle na chatu, čekání na nástup a honem do tepla na výborný srnčí guláš. Tady je pár fotek.
Zase na tahu
A zase je tu středa a my s Argem vyrážíme na tah. Sešlo se kolem osmi střelců, jako hosté jedno štěně fouska - hnědáka a jedna osmiletá fouska, která se, jak jinak, Argovi moooc líbila. Ulovily se čtyři kačeny, nějak to tentokrát nelítalo, ale Argo předvedl krásnou práci při dohledávce v neprostupném houští a pak lovil jednu křídlovanou kačenu, která se pořád potápěla a unikala mu. Po honu se posedělo u občerstvení a čaje a pak se jelo dom.
Na tahu kachen v Bruzovicích
V podvečer 2.9.2009 jsme s Argem vyrazili do Bruzovic na rybníky na náš první tah. Jelikož je Argo veden v Bruzovicích ve stavu upotřebitelných psů a nemohl by se bez něj hon konat, nemohl jsem odmítnout. A ani jsem nechtěl ;-) V sedm jsme naložili Pavla s Rolfem a odjeli k rybníku, kde už čekalo pár myslivců. Pozdravili jsme se, chviličku počkali, až dorazí zbytek střelců a už je pan Čepčor rozestavil kolem rybníka a sám nás zavedl k zadnímu rybníku, kde je celkem fajn rákos (že jsem tam nechodil cvičit???). Začalo se stmívat, tak jsem nechal na rozjezd Arga zvednout z rákosu pár kačen, aby se střelci rozcvičili. Pracoval krásně. Po pár minutách se šlo na dohledávku, Argo z rákosu i z hladiny přinesl pět kačen a pak jsme si zalezli kdo křoví, sedli na židli a čekali. Byla to příležitost, jak zkusit něco s těmi klidy na stanovišti, takže jsem Arga zadaunoval a po první salvě na táhnoucí kačeny jsem jej trochu umravnil a pak už to bylo OK. Jednou jsem jej pustil dohledat do křoví, jednou pro křídlovanou kačenu na vodu no a po ukončení honu za úplné tmy dohledal na hladině tři kačeny, tak si pěkně máknul. Pracoval fakt dobře, udělal mi radost :-) A tady je pár fotek pro ilustraci.
Hon v bažantnici Šilheřovice - Štípky
Letošní sezonu jsme zahájili 25.1. honem v šilheřovické bažantnici. Sraz byl v osm hodin ráno, počasí vzheldem k datu vcelku přívětivé. S Argem jsme se přiřadili ke skupině psovodů a po krátkém nástupu a poučení jsme s honci vyrazili k první leči. Nejedná se o úplně tradiční hon, v bažantnici je ročně odchována ohromná spousta bažantů a tak si zde jezdí "zastřílet" převážně zahraniční hosté, tentokrát byli z Rakouska. My se psy většinou obestoupili leč z jedné strany a čekali, až se spojíme s honci do kruhu, který se vždy zmenšoval směrem k tzv. hlavě-místu, kde měli bažanti vytvořeny úkryty a odtud už se pak zvedali směrem na střelce. Před námi celou dobu pobíhalo nepředstavitelné množství této pernaté zvěře, tak si dovedete představit, jak Argo šílel, neustále napjaté vodítko, naříkal a chtěl strašně všecky bažanty prohnat. Dočkal se až po ukončení leče, kdy se psi pouštěli do hůř přístupných míst a dohledávali bažanty. Celkem slušně si procvičil aport, přinesl tak do dvaceti kusů, takže jsme byli spkojeni oba. Lečí bylo celkem pět. Na závěrečném výřadu pak leželo 669 kusů bažantí zvěře. ale to hlavní přišlo opravdu až nakonec, za práci dostal každý pes 6 slepic a dva kohouty, takže jsme s Argem odjížděli spokojení, že se nám podařilo zaplnit mrazák a připravit se tak na výcvikovou sezonu. Zde je pár fotek.
Sezona 2008
Po úspěšně složených podzimních zkouškách se stal Argo lovecky upotřebitelným pro dohledání a přinášení drobné zvěře. A konečně nadešel čas honů....
Hon ve Veselí na Moravě
Velice rádi jsme přijali pozvání od Pavly z Nivnice (ChS Tajemství Karpat) na hon ve Veselí na Moravě a tak jsme se o víkendu 19.-21.12.2008 vypravili na jižní Moravu.
V sobotu ráno jsme sedli do auta, naložili jen Arga, protože Pavla své pesany nebrala a odjeli jsme do Veselí. Na místě srazu už bylo dost lidí, na nástupu pak bylo asi padesát střelců a kolem dvaceti honců.
A to už jsme vyrazili k první leči, zatím jsem Arga měl na vodítku a byl jsem poučen, že jej mám vyslat pouze pro zajíce, který byde postřelený. Jakmile Argo spatřil prvního běžícího zajíce, probudil se v něm lovec a začal na vodítku tahat, až jsem měl co dělat, abych jej udržel:-) pak se nám ale konečně naskytla možnost se ukázat a Arga jsem vyslal pro prvního ušáka. Chvilka napětí, ale Argo nezklamal, drapnul zajíce, zatřepal s ním a hrdě mi ho přinesl.
V podobném duchu probíhaly i ostatní leče, jen s tím rozdílem, že jsem si dovolil Arga nechat hledat. Sice mi dvakrát utekl za zajícem a pak se se sklopenou hlavou vracel, ale jinak pracoval hezky, vzorně aportoval a dokonce sklidil i několik pochval a slov obdivu, takže jsem na něj byl samozřejmě moc pyšný:-) Počasí se postupem dne zhoršilo, začalo mírně pršet. Poslední leč nám dala zabrat, když jsme šli přes povláčené pole, hlína se lepila na gumáky takovým způsobem, že ty se málem zouvaly z nohou a každá bota vážila snad sto kilo:-) Ani Argovi se nechtělo moc běhat. Ke konci leče střelila Pavla zajíca, Argo krásně přinesl a pak měl dokonce možnost přiaportovat bažanta.
Hon byl následně ukončen a my se odebrali k občerstvení na odchovnu. Všichni zajíci byli vyšetřeni a všichni byli v pořádku, takže na posledním výřadu bylo 110 zajíců, 1 králík divoký a 13 bažantů. Ve zdejším sdružení platí zajímavý zvyk, každý střelec dostane na začátku honu cedulku se jménem a když má pocit, že střelil toho nejlepšího zajocha, přiváže mu na levý přední běh svou cedulku a zajíc je jeho. Na závětečném výřadu se pak střelcům předávají "podepsaní" zajíci. Zajíce si tedy odnesli všichni střelci, Argo si také jednoho vysloužil a to už jsme se vydali do Nivnice, abychom se nachystali na poslední leč, která se konala ve Veselí ve škole.
Na poslední leči jsme měli úspěch, v tombole jsme vyhráli kořalku, víno, štamprle a dokonce živou morku, kterou jsem naštěstí vyměnil za mrtvou perličku. Nevím, jak bych cestoval domů s krůtou a Argem v kufru:-) No a aby toho nebylo málo, jako hlavní cena bylo sele divočáka a toho vyhrála Pavla:-) No a zábava pokračovala hodně přes půlnoc, než pro nás přijel domluvený odvoz.
V neděli jsme vstávali kolem oběda, prošli se s hafany po polích a odpoledně jsme se vydali k domovu.
Byl to skvělý zážitek, za který Pavle moc děkuju:-)
Argův druhý hon
6.12.2008. Tentokrát jsme se nechali pozvat do míst, kde jsme úspěšně složili podzimní zkoušky a to do Staříče. Sraz byl naplánován na osmou hodinu, takže ráno klasicky vyvenčit a před osmou už jsme byli u myslivecké chaty ve Staříči. Prošel jsem se ještě s Argošem kolem, pak se pozdravil s Lubošem, který nás vlastně pozval a jelikož bylo po ránu trochu zima, šel jsem do chaty na čaj a posléze byla i snídaňová zelňačka.
K dnešnímu honu nastoupilo asi 15 střelců, nás honců bylo šest a skladba psů byla dost rozmanitá, Argo jako jediný za české fousky, pár kraťasů, jeden malý münsterland, jedna pointra-kamarádka z PZ, jeden stařičký irský setr a na čumendu půlroční výmarka. Na nástupu se upřesnilo, že střílet se bude pouze zajíc, já se ustrojil jako honec, natáhl si reflexní vestu a Argovi připnul obojek "made by mamka" a k první leči na haldě jsme se přesunuli auty a počkali, až dorazí traktor s dalšími honci.
Leče byly opravdu pestré, terén hodně těžký, jak pro psy, což Argošovi vůbec nevadilo, tak pro nás honce, kolikrát jsme se prodírali trnitými hradbami keřů a po krk vysokou trávou, kdy jsem ani neviděl, kde si zrovna Argo pobíhá, takže si chvílema dělal to nahánění po svém. Musím ho ale pochválit, v honitbě jsme narazili na spoustu srnčí zvěře a Argo prokázal výborné klidy, i když jsem na něm viděl, jak rád by za zvěří vyrazil a pořádně ji prohnal.
Bohužel ani na tomto honu se Argo nedostal k žádnému aportu, sice krásně vystavil pár bažantů, ale ti se bohužel nestříleli. Na konečném výřadu bylo tedy osm zajíců.
Na poslední leči jsme dostali srnčí na brusinkách, pro psy jsme s Richardem vyžebrali zbytky z polívky, tak se Argo dosyta nažral a spokojeně odpočíval na dece v chatě spolu s ostatními psy. Lístků do tomboly jsem jako minule nakoupil hrozně moc, ale opět jsem nic nevyhrál:-) Hon to byl fajn, ale jelikož jsem neměl řidiče, dlouho jsme se večer nezdrželi a kolem šesté jsme vyrazili domů.
A vlastně i z tohoto honu jsme si kromě hezkého zážitku něco odvezli, dostali jsme nabídku přidat se ke staříčským myslivcům, až složíme zkoušky z myslivosti. Tak uvidíme...
A jaký byl ten náš první?
1.11.2008 jsme se s otcem vypravili na Argův první hon. Před osmou ráno jsme dojeli na mysliveckou chatu do Bruzovic, posilnili se kávou a čajem, střelci zaplatili stokorunový poplatek a čekali jsme na zahajovací nástup, který proběhl krátce po osmé. K honu nastoupilo 44 střelců a 8 honců.
Po nástupu se sedm dobrovolníků odebralo na dechovou zkoušku, kterou provedli přítomní strážci zákona a vyrazilo se na první leč.
Já jsem byl rozhodnut, že Arga honem spíše provedu, než abych ho nechal běhat s honci po lesích a tak jsem šel s taťkou, který dostal křídlo. Jak se ukázalo, veškeré leče vypadaly tak, že obě křídla obcházela z každé strany les, za nimi v rozestupech pokračovali střelci a jakmile se křídla spojila, vyrazili honci lesem a tlačili zvěř z lesa ven na střelce.
Myslím si, že pokud by byl v honitbě dostatek zvěře, pes si aspoň zaaportuje, jinak v podstatě sedí střelci u nohy a čeká, zda bude k aportování vůbec nějaká příležitost. My jsme bohužel během celého honu tuto šanci neměli, čímž nechci říct, že se mi celý hon nelíbil, celý jej provázeli trubači, počasí bylo v celku vlídné, jen jsem byl trochu zklamaný, že pro Arga nebyla práce.
Kolem poledne nám přivezli na svačinu gulášovou polévku a když jsme se vydali na předposlední leč, narazili jsme s Argem akorát na kočku.
Na celkový výsledek honu a snad i na zazvěřenost bruzovické honitby ukázal poslední výřad a na něm jedna liška, sedm zajíců a jeden bažantí kohout.
Po závěrečném nástupu jsme se odebrali na poslední leč, která začala divočákem se zelím a knedlíkem, následovala nějaká piva, káva, čaj a na zahřátí štamprle a zábava se rozjížděla. Králem honu byl vyhlášen střelec lišky, na kterou jsem si dělal zálusk, ale nakonec k mání nebyla. Byli jsme svědky loveckého soudu i pasování na myslivce, což je vždy hezký zážitek a je fajn, že se tradice dodržují. V tombole jsme sice nic nevyhráli, ale i tak jsem si domů dovezl kačenu, ač se žádná nestřelila, takže přece jen nějaký úspěch. Argo se taky pěkně nažral, dostal polívku a maso za kuchyně a spokojeně odpočíval pod stolem až do pozdního odjezdu domů. No a já jsem taky přijel domů bohatší, nejen o zážitky, ale taky o vodítko, čímž se Katce a její výmarce Eli omlouvám;-)
