Memoriál MVDr. Josefa Kuhna 2010

 

17.-19.9.2010 se konal X. ročník Memoriálu MVDr. Josefa Kuhna a my se jej s Argem zúčastnili. Jde o vrcholnou mezinárodní soutěž hrubosrstých ohařů, kterou pořádá Klub chovatelů českých fousků.

Sraz byl, jak tomu u podobných velkých akcí bývá, už v pátek v obci Vlkava v hospodě s kulturákem. Dojeli jsme kolem čtvrté hodiny, cesta byla v pohodě, až na jednu malou zajížďku. Na místě už byl Argův brácha Ar s celou svou smečkou (Michal, Dája, děti a Mok) a taky většina ostatních vůdců, takže jsme se se všemi přivítali a v hospodě jsme byli doslova jak u Suchánků. Sedli jsme si totiž k Aleši Suchánkovi, který na memoriálu povede Fera z Přerovska a dorazil i se synem Martinem a majitelem Fera Tondou.

Ještě tentýž večer proběhlo představení jednotlivých psů a fen a zároveň losovaní. Na nás vyšel los č.14 a první den nás tedy čekaly lesní práce.

Po rozlosování a večeři jsme se odjeli ubytovat do chatek, ubytování sice bylo prosté, ale svému účelu posloužilo. A někteří byli naštěstí tak duchapřítomní, že přivezli z domu slivovici a tak jsme večer společně chvíli poseděli.

V sobotu ráno jsme odjeli na zámek Loučeň, kde proběhlo fotografování vůdců a slavnostní zahájení memoriálu, kdy vrchní rozhodčí pan Ing. Jaromír Dostál, DrSc., představil všech 21 psů a jejich vůdce a rovněž došlo k předání mysliveckých vyznamenání za zásluhy o myslivost a chov ČF nominovaným členům klubu.

Z nástupu se všichni rozjeli ke svým disciplínám a jak už jsem se zmínil, nás dnes čekal les. Začalo se tradičně ohrádkou, šli jsme na řadu jako třetí, ohlásil jsem se rozhodčím, hodil lišku do ohrádky a poslal pro ni Arga, ten ji chvilku ověřoval, ale pak ji uchopil za zadní běh a jak ji nesl ke mě, tak mu vypadla z mordy kousek přede mnou. Musel jsem se držet, abych neřekl další povel, koukali jsme s Argem na sebe, měl úplně zoufalý pohled, věděl, že je něco špatně, z korony už jsem slyšel poznámky, abych dal povel nebo lišku dokonce zvedl sám, ale věděl jsem, že Argo to zmákne a taky že jo, nakonec lišku vzal a správně odevzdal. Poté k mému překvapení po mě rozhodčí chtěli, abych se ohlásil, že jsme disciplínu ukončili (s tímto jsem se zatím na žádných zkouškách nesetkal), takže jsem se nějak ohlásil a znovu jsem byl překvapen, když rozhodčí vyřkli známku 2. Argo prý lišku dlouho ověřoval. Celkově měli tento den psi na ohrádce s liškou docela problémy. Já se rychle sháněl po zkušebním řádu, jelikož jsem si nebyl jistý, zda nás známka 2 neshodila do nižší ceny, ale naštěstí ne.

Další disciplína patří mezi naše „ oblíbené“ a je to chování na stanovišti, Argo po celou dobu zůstal zadaunovaný, ale neodpustil si to svoje kňourání, takže z této disciplíny jsme obdrželi známku 3. Ale lepší jsem ani nečekal.

Po chování na stanovišti jsme se rozdělili do předem určených skupin podle čísle losů a my jako první skupina jsme odešli na šoulačku a barvu. Tady se musela disciplína „šoulačka s odložením“ vysvětlit dvěma vůdkyním z Holandska, ale obě se toho se svými fousandami zhostily výborně.

Argo měl šoulačku za 4 a na barvě mě přes lože dovedl až ke kusu a tak jsme rovněž obdrželi známku 4.

Pak už mě přepadl hlad a tak jsme si u občerstvení vedle ohrádky dali ovar s křenem a chlebem a jelikož už bylo po barvě, rozdělil jsem se i s Argem. Ale pivko jsem si dal jen já :-)

 

Argovi v naší skupině dělaly společnost tři krásné fenky ČF, což jej sice do jisté míry rozptylovalo, ale na výkonu to v podstatě nebylo znát, to spíš na mě, neustále by po nich skákal, tak jsem měl občas co dělat, abych ho zkrotil a měl jsem od toho věčného přetahování jednu ruku dlouhou…

 

Po barvách následovaly vlečky, kde jsme na vlečce se zajícem udělali chybu, nasadil jsem Arga na nástřel a vedl jej asi pět kroků na vypouštěcí šňůře. Když jsem jej pak vypustil, rázem změnil směr téměř kolmo ke stopě a pelášil do lesa. Za chvíli se vrátil, samozřejmě bez zajíce, takže jsem jej nasadil znovu a tentokrát jsem šel povolených dvacet kroků a i když jej to opět táhlo tam, kde poprvé, chytil se nakonec správné stopy a vlečku vypracoval perfektně. Za druhé nasazení nám byla snížena známka a tak jsme dostali další 3. Na vlečce s liškou pak předvedl bezchybnou práci a obdržel známku 4.

 

Na drobných disciplínách jsme z dohledávky lišky dostali známku 4, ovšem z vyhánění zvěře z houštin jsme opět dostali známku 3. Nikde žádná houština, pouštěli jsme psy do řídkého lesa a Argo si zřejmě myslel, že jde o slídění, tak se na mě pořád otáčel a čekal, až půjdu za ním. Ale slídění se nakonec dočkal a z něj jsme si odnesli známku 4. Tímto byl první den memoriálu za náma, já si dal ještě u stánku kafe a u auta vyčistil flintu a pak jsme mohli vyrazit do Vlkavy do hospody a po dobré večeři na chatky a k dobré slivovici. Akorát Argo byl asi z těch fen tak zblblý, že skoro nežral, teda svoje granule vůbec, ale pustil se do Ferových a tak dostal aspoň něco do žaludku.

 

V neděli jsme se po ránu prošli s Argem po lese u chatek a pak už jeli na místo srazu do Vlkavy. V hospodě měla být snídaně, ale hospodu jsme našli zavřenou, tak jsem v nedalekém obchodě koupil poslední koláč a tak jsem aspoň nezačínal s úplně prázdným žaludkem.

Na návsi jsme pomohli pořadatelům rozestavit špalky s čísly a jakmile se shromáždili všichni účastníci, mohl se zahájit druhý den memoriálu.

Nás dnes čekaly polní disciplíny a vodní práce, začínali jsme na velkém poli společným honem. Šlo se do strniště po řepce, Argo vyrazil svým obvyklým způsobem dopředu, takže jsem jej musel daunovat a trochu usměrnit, hned na to však vystavil zajíce, já si jej šel vypíchnout, ale vystřelil jsem na něj pouze jednou, Argo za ním vyběhl a už se střílet nedalo, běželi se zajícem v zákrytu. Argo se naštěstí nechal odvolat a mohli jsme pokračovat ve společném honu. Argo byl plný energie, já už byl mírně klidnější, jelikož vystavení jsme měli za sebou, klidy zatím za 3. bylo vidět, jak se v dálce před námi zvedají zajíci, nečekali, až je vystaví psi, ale jeden přece jenom zůstal zalehlý a jakmile jsem slyšel volání „Zajíc dozadu“ otočil jsem se a na druhou ránu jsem ulovil svého prvního zajíce. Argo jej s nadšením aportoval a společný hon se ukončil. Ostatní psi pak předvedli přinášení teplé srstnaté a přesunuli jsme se k malé louce, kde měli být vypuštění bažanti. Já s Argem už na vystavování nešel, ale ostatní tři fousci na bažanty narazili, vystavili a jeden bažant se ulovil a psi pak měli možnost ukázat přinášení teplé pernaté.

Na samostatném hledání si Argo opravil klidy před srstnatou, vystavil dva zajíce a zůstal klidný. Výsledné známky z velkého pole tedy byly: společný hon 4, vystavování 4, klid před srstnatou 4, před pernatou 3, hledání – systém 3, rychlost a vytrvalost 4.

Napojil jsem Arga i sebe (já birell) a odjížděli jsme společně na malé pole a vodu, obě tyto pracoviště byly na jednom místě a tak jsme po příjezdu dali kafe a po dohodě s rozhodčími se rozdělili na dvě skupiny po dvou, jedni šli na malé pole a my na vodu. Zapomněl jsem Arga svlažit, ale i tak měl nástup na vodu přijatelný, na hladině hledal daleko i do stran a byl dobře ovladatelný. U přinášení kachny si dosedl jen krátce, ale stihle jsem hned kačku odebrat a tak to bylo za 4. Nahánění v rákosí i dohledávka také za 4 a na malém poli nás čekala vlečka s bažantem a dohledávka zajíce a bažanta. Argo už nezaváhal a zvládl tyto disciplíny za 4 a zvládl tak celý Memoriál MVDr. Josefa Kuhna v I.ceně s celkovým počtem 473 bodů. A teď hurá do hospody, pořádně se najíst, dali jsme si výborný jelení steak, i Argo kousek dostal:-)

Vítězem memoriálu se stala Asta z Lovčických tarasů vedená Ing. Jaroslavem Novotným, získali celkem 496 bodů, titul CACT a ocenění za nejlepší les. Na druhém místě skončil Fero z Přerovska s vůdcem Alešem Suchánkem s 482 body a oceněním za nejlepší ohrádku a na třetím místě Alax z Vobícek s Luďkem Fantou a 476 body. No a bramborovou medaili si odnáší Argo a k tomu ocenění za nejlepší vodní práci:-) juchů...

Fotky budou...